Řízení církve po úmrtí papeže

V době mezi úmrtím jednoho papeže a zvolením dalšího je úřad papeže neobsazen (sede vacante).

Vatikán: Podle kánonu 335 Kodexu kanonického práva (CIC) se v tomto období nesmí zavést nic nového v řízení církve (sede vacante nihil innovetur). Když zemře papež a jeho úřad je neobsazen, automaticky pozbývají své úřady kardinál státní sekretář, všichni kardinálové prefekti jednotlivých kongregací a prezidenti papežských rad. Pouze kardinál kamerlengo a kardinál penitenciář dále vykonávají svůj úřad.

Kamerlengo (nyní kardinál Eduardo Somalo Martínez) má být jako první informován o smrti Svatého otce a dále je povinen předat tuto informaci kardinálovi vikáři pro římskou diecézi (kardinál Camillo Ruini), který ji ohlásí Římanům. Kamerlengo je také zodpovědný za administrativu Svatého stolce a zajištění papežových soukromých prostor i letního sídla Castelgandolfo. Děkan kardinálského sboru (kardinál Joseph Ratzinger) je povinen informovat o smrti papeže ostatní kardinály a svolat je k zasedání. Rovněž má zprávu o papežově smrti oznámit diplomatickému sboru, který je akreditován u Svatého stolce.

Během sede vacante je za každodenní chod Svatého stolce odpovědný sbor kardinálů. Konkrétní úkoly a pravomoci jednotlivých kardinálů v době uprázdnění papežského úřadu jsou stanoveny v apoštolské konstituci 'Universi Dominici Gregis', kterou vyhlásil Jan Pavel II. v roce 1996. Hlavním úkolem sboru kardinálů je rozhodnout o pohřbu zemřelého Svatého otce a potom řádně a rychle připravit volbu nového papeže. Přijetím zákonného zvolení sborem kardinálů spolu s případným biskupským svěcením dostává nový papež plnou a nejvyšší moc v církvi a ihned začíná vykonávat úřad papeže.

Informativní článek s názvem 'Jak se volí papež' od Jaroslava Němce vydaly Teologické texty č. 5/2004.
Apoštolská konstituce 'Universi Dominici Gregis' je v angličtině na http://www.newadvent.org/library/docs_jp02ud.htm.