Životopis sv. Vojtěcha

Svatý Vojtěch, biskup, mučedník a hlavní patron pražské arcidiecéze, jehož svátek dnes slavíme, pocházel z českého knížecího rodu Slavníkovců. Narodil se kolem roku 956 na hradě Libici. Devět let (972-981) strávil v Magdeburku v blízkosti arcibiskupa Adalberta, jehož jméno při biřmování přijal.

V roce 981 byl vysvěcen na kněze prvním pražským biskupem Dětmarem a po jeho smrti nastoupil na jeho místo (983). Do jeho diecéze patřilo kromě Čech a Moravy také Slezsko, část jižního Polska a dnešního Slovenska. Horlivě usiloval o odstranění různých dobových zlořádů, a tím proti sobě poštval část kléru a některé mocné šlechtice. Proto požádal, aby byl zproštěn úřadu a vstoupil v Římě do benediktinského kláštera (990).

Na přání papeže se v roce 992 vrátil do Prahy a založil benediktinský klášter v Břevnově. Při návratu z druhého pobytu v Římě dostal zprávu o vyvraždění svého rodu Přemyslovci (995) a odešel hlásat evangelium pohanským Prusům (996). Vojtěchova misionářská činnost však skončila hned na samém počátku: sedm Prusů ho 23.4.997 probodlo svými oštěpy.

Z Hnězdna, kde byl pohřben, byly jeho ostatky převezeny do Prahy v roce 1039.

Rokem sv. Vojtěcha - připomínkou tisíce let od jeho mučednické smrti - uzavřeli čeští a moravští katolíci v roce 1997 Desetiletí duchovní obnovy národa, které vyhlásil kardinál František Tomášek ještě v době komunistické totality.