Imám Velké mešity v Římě byl sesazen po kázání propagujícím násilí

Italský ministr vnitra chce osvobodit italské mešity od kazatelů propagujících násilí a vyzyvatelů ke svaté válce. Ostré kritiky zazněly rovněž z církevních kruhů.

Řím (I)/KAP: Imám Velké mešity v Římě Abd-el-Sami Mahmoud Ibrahim Moussa byl sesazen kvůli své výzvě ke svaté válce. Proti jeho výzvě k násilí ještě předtím protestoval italský ministr vnitra Giuseppe Pisanu. Podle římského deníku 'La Repubblica' byl Moussa prozatímně nahrazen mírnějším kazatelem Sami Salemem - na nátlak velvyslanců Saúdské Arábie, Egypta a dalších islámských zemí. Mluvčí radikálního křídla italských muslimů i kontroverzní Islámské unie Adel Smith kritizovali odstranění římského imáma jako 'nepřiměřené a naivní opatření'. Římský starosta Valter Veltroni však ocenil toto rozhodnutí jako 'gesto ochoty k odpovědnosti'.

Ministr Pisanu požadoval odstranění imáma Moussy poté, co při kázání 6.6. prohlásil: 'Ó, Bože, pomoz bojovníkům v Palestině, Čečensku a jinde k vítězství. Ó, Bože, znič domy nepřátel islámu! Pomoz nám vyhnat nepřátele islámu!' Dále podle sdělení tisku kazatel řekl, že skutky islámských bojovníků proti Židům v Palestině jsou legitimní, a že se jedná o skutky islámských mučedníků. O několik dní později prohlásil ministr Pisanu, že mešity v Itálii musí být zcela osvobozeny 'od kazatelů násilí, provokatérů svaté války a agentů cizích mocností'. Dále řekl, že doporučuje islám, který 'se řídí našimi zákony a mluví naší řečí'.

V Itálii v současnosti funguje 214 mešit pro přibližně 900 tisíc muslimů. Nejvýznamnější z nich je Velká mešita v Římě, která je jednou z největších mešit v Evropě. Byla postavena spolu s velkým kulturním střediskem za finanční podpory Saúdské Arábie a otevřena v roce 1995. Výběru imáma, který je zpravidla vyslán vysokou školou Al-Azhar v Káhiře, se zúčastňují velvyslanci islámských zemí, kteří sídlí v Římě. Formálně se jedná o pravomoc 'Správní rady islámského kulturního centra'. Nyní sesazený imám zastával svůj úřad teprve od počátku tohoto roku. Jeho předchůdce imám Mahmoud Hammad Scheweita byl považován za zástupce islámu ochotného k dialogu. Scheweita byl jedním z mála islámských duchovních, kteří otevřeně odsoudili atentáty z 11.9.2001.

V první reakci řekl kardinál Achille Silvestrini italskému deníku 'Il Tempo', že ho překvapuje, že 'právě v Římě se dějí takové věci', kde přece Vatikán dělá mnohé pro to, aby byl stabilizován dialog mezi katolickou církví a muslimy. Arcibiskup Michael Fitzgerald, předseda Papežské rady pro mezináboženský dialog varoval, aby kázání se nepřikládal přílišný význam. Takový postoj by mohl zbytečně zatížit dialog s muslimy. Ostrou kritiku slov imáma vyslovil ředitel Papežského ústavu pro znalost islámu a arabistiku (PISAI) v Římě P. Justo Lacunza Balda. Kázání muslimského duchovního označil za 'krajně závažný případ', který v demokratické společnosti není přípustný. Je tak ohroženo jádro civilního soužití více náboženství v Itálii. Výzva ke svaté válce škodí nakonec islámskému společenství v Itálii a podporuje kulturu nesnášenlivosti. Lacunza vyjádřil znepokojení, že ve Velké mešitě v Římě zjevně došlo ke změně kurzu.