V příloze nabízíme dokumenty biskupských konferencí Německa a ČSFR o smíření, společné prohlášení českých a sudetoněmeckých křesťanů a společné prohlášení českých a německých biskupů u příležitosti 50. výročí konce 2. světové války.
Katoličtí biskupové celého Německa - zaslali ze svého prvního společného zasedání na jaře roku 1990 poselství pražskému arcibiskupovi kardinálu Františku Tomáškovi a jeho prostřednictvím i prezidentu Václavu Havlovi, v němž vyslovují mj. lítost nad zločiny, kterých se Němci dopustili na Češích v době okupace, a nad účastí armády NDR na invazi v srpnu 1968.
Na toto poselství odpověděli na podzim roku 1990 čeští a slovenští biskupové dokumentem, v němž vyjadřují touhu po smíření, vzájemném odpuštění a budoucím dobrém soužití mezi národy České a slovenské federativní republiky (ČSFR) a národem německým. Odsun německého obyvatelstva označují za 'aplikaci nespravedlivého principu kolektivního trestu, postihujícího i nevinné'. Biskupové děkují německým křesťanům za jejich podporu, poskytovanou českým a slovenským věřícím v době nesvobody církve.
'Zkušenost minulosti - ať už s nacismem nebo komunismem - jasně ukazuje, kudy cesta do budoucnosti nevede,' píše se v poselství. 'Naše církve jsou minulými zkušenostmi disponovány, aby přinesly svůj příspěvek k úsilí budovat novou sjednocenou Evropu na nových základech. Musí to být základy lásky Boží, odpuštění a pravdy Kristova evangelia. To jsou jediné síly, které mohou utvářet sjednocený svět, aby další generace nemusely psát nová prohlášení lítostí nad troskami budoucnosti.'
Dalším příspěvkem ke smíření Čechů a Němců bylo společné prohlášení českých a sudetoněmeckých křesťanů pod názvem 'Česko-německé sousedství se musí zdařit!' (Mnichov/Praha 1991/92).
9.3.1995 vydali čeští a němečtí biskupové společné prohlášení u příležitosti 50. výročí konce 2. světové války.