Farní kroniky a archivy skrývají dokumenty nutné k odškodnění německými podniky

Jen do 31.12.2001 mohou náboženské komunity a organizace, kterým německé podniky způsobily za II. světové války majetkovou újmu, žádat o kompenzaci.

Krnov: Najít potřebné dokumenty, které přesvědčí švýcarské úředníky o nároku na odškodnění německými podniky, bude potřeba pečlivě vyhledat. Důkazy o ztrátě, kterou farnost utrpěla např. odebráním kostelního zvonu, budou hrát důležitou roli při uznání kompenzace německými firmami. Německý zákon, který dává šanci na odškodnění majetkových újem náboženským komunitám a organizacím, přesně stanovuje za jakých podmínek je možné žádost podat. 'Těchto odškodnění se mohou účastnit i náboženské komunity a organizace, které utrpěly majetkovou újmu během nacistického režimu,' uvádí zákon a dodává, že tato škoda musí být spojena s podstatnou, přímou a škody způsobující účastí německých podniků. Nevztahuje se však na škody způsobené např. bombardováním.

Dokázat, který podnik stojí za odebranými zvony, bude sice náročné, není to však nemožné zjistit. Německá pečlivost mnohým farnostem totiž pátrání usnadní. Ve farních kronikách mnohde faráři schovali stvrzenky německé firmy, která zvony či jiné vybavení kostelů z věže sundala a předala úřadům k válečné rekvizici. 'Máme stvrzenku např. z farnosti Hrozová na Osoblažsku, kde dva zvony odebrala německá firma 15.1.1942,' uvedl Jan Lednický, který situaci na Krnovsku mapuje. Farní kostel v sudetoněmecké vesnici Grosse tehdy přišel o 2 zvony. Sv. Michal vážil 382 kg a sv. Josef 155 kg. Oba odebrala německá stavební firma Hanse Görlicha, která sídlila v obci Neudörfel u města Hotzenplotz (Osoblaha). Odebráním zvonů byla firma pověřena krajským spolkem Kreishandwerkerschaft, který rekvírované zvony svážel a posílal po železnici do sběrných táborů v Německu. Na krnovském nádraží stopa po zvonech končí. Přesto farnosti o kompenzaci požádají. K žádosti je však třeba také notářsky doložit, že farnost Grosse je dnes farností Hrozová, a je tedy právním nástupcem organizace, která o majetek přišla.

Jen na Krnovsku přišly katolické kostely v roce 1942 o 80 zvonů. Jejich osudy již několik let zjišťuje v archivech krnovský ministrant Jan Lednický. Jeho záznamy nyní farnostem značně ušetří práci při sepisování žádostí. 'Zvony z Krnova odvezli v roce 1942. Černým dnem byl pro farní kostel sv. Martina 16. únor. Tehdy 6 velkých zvonů zaznělo naposled. Ve věži zůstala jen jejich srdce,' uvedl Lednický. Zvony podle historiků posloužily zřejmě jako materiál pro výrobu nábojnic v německých zbrojovkách. 'Celková hmotnost krnovských zvonů byla 13,5 tuny. Nevrátil se z nich bohužel ani jeden,' dodává Lednický.

Další potřebné dokumenty je třeba hledat ve farních archivech, kronikách, ale mnohé dokumenty jsou k dispozici i ve Státním ústředním archivu v Praze. Pokud ani tam informace o odebraných zvonech není, vyplatí se do Ženevy zaslat alespoň svědectví osob, které sejmutí zvonů na vlastní oči zažily. Pokud někteří farníci mají doma např. fotografie nebo novinové články, které o rekvizicích informovaly, může to při posuzování žádosti pomoci.

Formuláře s žádostí o odškodnění se mají zaslat do konce kalendářního roku 2001 na International Organization for Migration German Forced Labour Compensation Programme, Ref: Property Loss, 17 route des Morillons, P.O.B. 71, CH - 1211 Geneva 19, Switzerland.

V České republice je pověřena vydáváním formulářů pobočka Mezinárodní organizace pro migraci se sídlem v Praze, Dukelských hrdinů 692, 170 00 Praha 7; tel: 02/33 37 01 60; e-mail: iom@iom.cz. Potřebný formulář lze stáhnout také z internetové stránky www.compensation-for-forced-labour.org.