Afričtí křesťanští a muslimští náboženští představitelé vydali společné prohlášení adresované skupinám G20, G7, OSN, MMF a Světové bance, v němž vyzývají k odpuštění dluhů Africe v rámci Jubilea naděje 2025.
S blížícím se Jubilejním rokem 2025 se afričtí náboženští představitelé připojili k množícím se výzvám k nové vlně anulace dluhů pro Afriku s tím, že dluhy neumožňují nejchudším zemím uspokojit potřeby jejich obyvatel v oblasti zdravotnictví, vzdělávání a sociálních služeb.
Zástupci křesťanských církví, muslimské komunity, národních rad církví a mezináboženských rad ze 13 afrických zemí se minulý týden sešli ve Rwandě, aby diskutovali o této zásadní otázce, kterou se často zabývá i papež František.Ve společném prohlášení adresovaném skupinám G20, G7, OSN, MMF a Světové bance vyzvali k zásadním změnám v globálním ekonomickém systému, které by těmto zemím umožnily rozvoj a investice do sociálních, zdravotních a vzdělávacích služeb pro jejich obyvatele.
„Naše země opět stojí před těžkou volbou mezi výdaji a investicemi pro své obyvatele a splácením dluhů svým věřitelům,“ uvádí se v prohlášení s tím, že „jen v letošním roce Afrika utratí 90 miliard amerických dolarů na splacení svého veřejného dluhu“, přičemž „průměrné výdaje africké země na zdravotnictví, vzdělávání a sociální ochranu dohromady tvoří dvě třetiny jejich splátek“.
Náboženští představitelé připomněli úspěch kampaně vedené náboženskými společenstvími a aktivisty v rámci přípravy Velkého jubilea roku 2000, která vyústila v největší kolektivní iniciativu na odpuštění dluhů v historii. Myšlenka byla inspirována biblickým jubileem 50 let starověkého Izraele, které katolická církev slaví každých 25 let jako období duchovní obnovy věnované odpuštění a smíření s Bohem a ostatními. Iniciativa Jubileum 2000 zmobilizovala 130 miliard dolarů na odpuštění dluhů, což umožnilo v několika zemích významně investovat do snižování chudoby.
„Bohužel nerovnosti v mezinárodním daňovém, finančním a obchodním systému, stejně jako nedostatky v národním řízení, nadále podporují neudržitelné zadlužení“. Náboženští představitelé poznamenávají, že tyto finanční problémy byly umocněny konflikty a válkami, kromě jiných „četných šoků“, včetně pandemie covid-19 a změny klimatu. „Mnohonásobné šoky pokračují v důsledku válek a konfliktů, křehkých zdravotnických systémů, změny klimatu, nedostatku potravin a prudce rostoucích životních nákladů“.
Náboženští představitelé proto naléhavě vyzývají světové věřitele, aby své kroky a rozhodnutí v nadcházejících měsících přizpůsobili hodnotám Jubilea, „které staví lidi a Zemi nad dluhy“. Prohlášení především vyzývá ke „zrušení nesplatitelných dluhů, aniž by bylo ohroženo dosažení rozvojových a klimatických cílů OSN pro rok 2030“. Podle náboženských představitelů by rozvojové země měly mít přístup k trvalým, na pravidlech založeným a předvídatelným procesům, které všechny věřitele zavazují ke snížení dluhů, „aby se omezilo zbytečné utrpení a snížily náklady na krize pro všechny“.
Zástupci náboženství pak v závěru svého prohlášení připomněli mezinárodnímu společenství, které se nachází na křižovatce, že „má moc a odpovědnost vést ho cestou, která obnoví naději a obnovu“, prohlásili.