80. výročí smrti P. Johanna Smolíka, faráře v Nových Lublicích, který zahynul v Dachau

Den obce Nové Lublice na Opavsku budou místní občané slavit v sobotu 27. srpna. Do programu zařadili také vzpomínku na faráře P. Johanna Smolíka. Ve farnosti působil od roku 1933 do března 1941. Za protinacistické postoje a kázání byl zatčen, vězněn a internován v koncentračním táboře Dachau. Z něj se již do své farnosti nevrátil. Zemřel 26. srpna 1942. U příležitosti 80. výročí od jeho smrti bude v kostele Nejsvětější Trojice mše svatá. Bohoslužba začíná v 13.00 hodin.

Odvážný duchovní pocházel z rodiny vídeňských Čechů. Narodil se v roce 1878 a ve svých šestnácti letech se rozhodl vstoupit do kongregace Nejsvětějšího Vykupitele. Absolvoval noviciát, složil řeholní sliby v roce 1897 a stal se členem kongregace redemptoristů. Po dalších studiích teologie byl vysvěcen na kněze v roce 1903. Jako řeholní kněze působil třináct let v různých formačních a vzdělávacích zařízeních vídeňské provincie. Věnoval se však také přírodním vědám a v roce 1912 vydal v bavorském Řezně populárně naučnou studii věnovanou rentgenovým paprskům - Röntgenstrahlen.

Uprostřed První světové války se v roce 1916 rozhodl řeholní kongregaci redemptoristů opustit a byl inkardinován jako diecézní kněz do olomoucké arcidiecéze. Působil ve Velkých Losinách, v Loučné nad Desnou, Jiříkově u Rýmařova, Bílčicích u Moravského Berouna. V září 1933 byl jmenován farářem v Nových Lublicích na Opavsku.

Zdálo by se, že v této malé obci bude jeho život plynout poklidným způsobem. Opak byl pravdou. V době jeho příchodu začal do života i tohoto malého společenství vstupovat a postupně víc a více sílit vliv henleinovského pronacistického hnutí. Přes všechny nejen skryté, ale veřejně viditelné odmítavé postoje místního kněze vůči tomuto protikřesťanskému hnutí, se i v této malé obci našli lidé, kteří se nekriticky, ba přímo fanaticky přikláněli k tomuto politicko-národnímu extrémnímu proudu.

„Po podpisu mnichovské smlouvy pak napětí mezi těmito lidmi a místním duchovním správcem vrcholilo. Kněz dal jasně najevo, že s mnichovským diktátem nesouhlasí a při prosincových volbách do říšského německého parlamentu v roce 1938 z kazatelny oznámil, že on hlasoval proti připojení Sudet k Říši a tudíž i proti Adolfu Hitlerovi. Když v neděli 27. října 1940 v den slavnosti Ježíše Krista Krále z kazatelny prohlásil: „Naším vůdcem je Ježíš Kristus“, bylo o jeho zatčení rozhodnuto,“ popisuje osudy kněze historik P. Jan Larisch ThD.

„V březnu 1941 byl zatčen, tři měsíce vězněn v Opavě a pak deportován do koncentračního tábora Dachau. Tam vysílen a vyhladověn 26. srpna 1942 zemřel. Jeho tělesné ostatky byly zpopelněny, převezeny do Nových Lublic a zde 6. října 1942 uloženy do kněžského hrobu na místním hřbitově. Odsunem původních a příchodem nových obyvatel se vzpomínka na tohoto nacisty umučeného místního faráře vytratila a hrob postupně chátral,“ dodává P. Larisch.

Na počátku roku 2022 se vynořil impuls k připomenutí si mučednické smrti tohoto kněze. Ve spolupráci s místním farářem P. Janem Kučerou a za podpory vedení obce Nové Lublice a Biskupství ostravsko-opavského byl hrob renovován a v rámci Dne obce Nové Lublice v sobotu dne 27. srpna se bude u hrobu konat pietní a modlitební setkání. To začne v 13.00 slavnostní mší svatou v místním kostele Nejsvětější Trojice, po bohoslužbě se uskuteční krátká prezentace života P. Johanna Smolíka a poté proběhne u renovovaného hrobu společná modlitba.

„Odkaz tohoto nacisty umučeného kněze lze spatřovat v jeho pevných křesťanských postojích, které jako katolický kněz neochvějně zastával. I když působil v malé vesnici na periferii života tehdejší společnosti a mohlo by se tedy říci, že jeho oběť neměla žádný smysl a upadla v zapomenutí, opak je pravdou: Byl osobností, která nepodléhala krátkozrakým módním politicko-ideologickým trendům (v jeho době to byl nacionální socialismus), ale pevně vyznávala základní lidské a křesťanské hodnoty. Je potřeba mít, připomínat a ctít takovéto vzory a příklady,“ dodává P. Larich.