20. červen: Světový den uprchlíků a migrantů

Od roku 2000, kdy Organizace spojených národů vyhlásila 20. červen Světovým dnem uprchlíků a migrantů, si v tento den připomínáme osudy milionů lidí, kteří museli kvůli nejrůznějším válečným konfliktům či přírodním katastrofám opustit své domovy.

Odhaduje se, že v důsledku pronásledování, konfliktů, násilí a porušování lidských práv bylo do května 2024 na celém světě nuceně vysídleno více než 120 milionů lidí. Danielle Vella z Jezuitské služby pro uprchlíky (JRS) vedla rozhovory s nespočtem z nich, kteří hledají útočiště v Evropě.

Ptá se jich, proč odešli a jejich odpověď je víceméně vždy stejná: "Odešel jsem, protože jsem musel". Častou odpovědí běženců je, že odešli ne kvůli lepšímu životu, ale kvůli tomu, aby přežili.

V souvislosti se Světovým dne uprchlíků Danielle Vella vyzývá, abychom tomuto poselství naslouchali a byli k němu pozorní. Píše se rok 2024 a počty běženců rostou: "Podle odhadů dosáhnou letos sto dvaceti milionů," varuje Vella. Než však naši pozornost zahltí toto gigantické číslo, žádá: "Obraťme se zpět k realitě, že každý z těchto milionů je lidská bytost s jedinečným příběhem, který čeká na to, až si ho někdo všimne, a na to, aby byla respektována jeho důstojnost, utrpení a naděje".

Její poselství je podobné tomu, které jsme již mnohokrát slyšeli od jednoho z největších světových obhájců práv migrantů a uprchlíků, papeže Františka. I letos během generální audience v předvečer Světového dne uprchlíků a migrantů Svatý otec apeloval, aby se tento světový den stal "příležitostí obrátit pozorný a bratrský pohled ke všem, kteří jsou nuceni opustit své domovy při hledání míru a bezpečí".

Tento den je příležitostí zastavit se a zamyslet se nad lidmi, kteří jsou nuceni opustit vše, protože jim okolnosti znemožňují cokoli jiného. Danielle Vella zdůrazňuje, že pokud se hlásíme ke katolickému učení, věříme, že jsme jedna lidská rodina, všichni děti Boží, a že nás solidarita zavazuje k tomu, abychom byli skutečně zodpovědní za všechny.

Připomíná návštěvu papeže Františka na Lampeduse před jedenácti lety, během níž se ptal: "Kde je tvůj bratr? Jeho krev ke mně volá". Tato otázka, poznamenává Vella, "není směřována k ostatním. Je to otázka směřující ke mně, k tobě, k nám všem".Je to otázka, kterou papež položil na jednom z nejvýznamnějších míst, když hovoříme o migrantech a uprchlících. Lampedusa každoročně přijímá nespočet migrantů, kteří se vydávají na nebezpečnou cestu přes Středozemní moře ze severní Afriky.

Je známo, že v roce 2023 přišlo ve Středozemním moři o život nebo se pohřešuje 3 105 lidí, kteří se pokoušeli přeplavat, aby dosáhli evropských břehů. "Domnívám se, že musíme udělat více pro to, aby se naše vlády zodpovídaly za svůj podíl na této situaci". Jak Vella upozorňuje, problém nespočívá pouze v úmrtích migrantů, kteří se snaží dostat do Evropy. Vlády jsou zodpovědné za to, že "kriminalizují záchranné lodě nevládních organizací a nedovolují jim vylodit lidi, které zachránily na moři; že zastavují námořní hlídky, které dříve zachraňovaly tisíce životů; že osudově zdržují záchranné lodě; a že uprchlíky odsouvají zpět".

Po těchto slovech Danielle Vella zdůrazňuje, že v žádném případě nechce bagatelizovat námořní operace EU, které v průběhu let zachránily tolik lidí. Vracení migrantů se však netýká pouze těch, kteří se topí v moři. Jde také o to, že se dostanou do míst kde jim hrozí krutost, nucené práce, obchodování s lidmi, mučení. Hovoří o dohodě s Libyí, která usnadňuje odsun uprchlíků do této země, kde čelí strašlivému zacházení v detenčních centrech.

Poselství papeže Františka k letošnímu Světovému dni migrantů a uprchlíků je zde v českém jazyce.

Zdroj: Vatican News, anglická sekce