13. května se slaví svátek Panny Marie Fatimské

13. května 1917 se začala ve Fatimě zjevovat Panna Maria. Skrze tři fatimské pasáčky předala světu poselství, z nichž se jich mnoho již naplnilo – 2. světová válka, pronásledování křesťanů, atentát na papeže. Vyzývala k modlitbě, pokání a obrácení srdce. Fatima je jedním nejnavštěvovanějších poutních míst na světě, ročně ji navštíví přes 5 milionů poutníků.

Papež Jan Pavel II. řekl: „Nedá se hovořit o dějinách 20. století bez nezbytné zmínky o událostech ve Fatimě.“ Právě během 1. světové války – 13. května 1917 – se Panna Maria začala zjevovat na portugalském venkově třem dětem – Lucii, Franciscovi a Jacintě.

„Nebojte se! Neublížím vám!“ byla první slova paní oděné do bílého šatu, zářícího více než slunce. V rukou měla růženec a sama sebe označila jako Královnu růžence. Panna Maria děti vyzvala, aby přicházeli po šest následujících měsíců vždy třináctého dne ve stejnou hodinu. Skrze ně pak předávala naléhavá poselství lidstvu.

Uvedla předpovědi o Rusku, o pronásledování Církve, o utrpení svatého Otce i to, že některé národy zmizí z povrchu země. Předpověděla druhou světovou válku. V jednom vidění, jehož obsah byl zveřejněn až v roce 2000, dala pasáčkům nahlédnout do nezměrných škod, které napáchal na lidstvu sovětský režim skrze propagaci ateismu a pronásledování křesťanské víry.

Na přání Jana Pavla II. byla zveřejněna i třetí část takzvaného Fatimského tajemství, kde byl předpovězen boj proti Bohu a proti církvi, který dospěl až k pokusu zabít papeže. 13. května 1981 se odehrál atentát na papeže. Jak však prohlásil sám Jan Pavel II., ruka Panny Marie vedla kulku tak, aby papež přežil. Tato kulka je nyní zasazena do korunky umístěné na hlavě Panny Marie ve Fatimě. Papež následně věrně vyplnil výzvu Panny Marie a ve spojení s biskupy celého světa zasvětil 25. března 1984 svět – a zvlášť Rusko – Neposkvrněnému srdci Panny Marie. Papež František Rusko spolu s Ukrajinou opětovně zasvětil Neposkvrněnému srdci Panny Marie 25. března 2022 po vypuknutí války na Ukrajině.

Panna Maria fatimské pasáčky vyzývala k modlitbě růžence: „Modlete se každý den růženec, abyste tak vyprosili světu mír a konec války.“ Právě od dob fatimských zjevení se na konec každého desátku přidává fatimská prosba: „Pane Ježíši, odpusť nám naše hříchy, uchraň nás pekelného ohně a přiveď do nebe všechny duše, zvláště ty, které toho nejvíce potřebují."

Mariánská zjevení jsou důležitá, neboť pomáhají lépe objevit Boží vůli. Přestože se nejedná o nové učení, protože vše bylo zjeveno skrze Písmo svaté, může být přijímáno spíše jako „aktualizace“ toho, co již známe z Písma.

Fatimská poselství mají v každém případě velký duchovní význam. Souvisí s historickým kontextem naší doby a lze jej shrnout do tří slov: modlitba, pokání a obrácení srdce. Jedná se totiž o výzvu k modlitbě, jež je cestou k záchraně duší; volání ke změně životního stylu; povolání napravit hříchy pokáním; pozvání k vlastnímu posvěcování a k modlitbě za obrácení těch, kdo jdou po cestě hříchu a zla. Panna Maria označila úctu k svému Neposkvrněnému srdci za cestu, která vede ke Kristu, a za útočiště v nesnázích.