„Přicházejí ke zpovědnici. Cítí v sobě hněv, ale nechtějí, aby je ovládl, protože se přece jen pustili do boje z lásky k vlasti, aby bránili svou rodinu a aby se jednou mohli podívat svým dětem zpříma do očí,“ říká rektor řeckokatolického semináře ve Lvově o kněžské službě na válkou zmítané Ukrajině. „Není to snadné, jsme unavení, ale nemáme na výběr,“ dodává P. Igor Bojko.
V rozhovoru pro Vatikánský rozhlas přiznává, že své seminaristy vychovává k nelehké službě, protože válka hluboce zranila lidi na těle i na duši. „A to se tak rychle nezmění, ani když nastane mír,“ říká rektor semináře. Zdůrazňuje, že Bůh chce, aby jeho kněží na dnešní Ukrajině byli především blízko lidem. Proto jsou na frontě po boku vojáků a v polních nemocnicích, mezi těmi, kteří byli v raném věku strašlivě zmrzačeni, kteří nevidí smysl života, kteří hledají útěchu v alkoholu nebo drogách, nebo kteří dokonce pomýšlí na sebevraždu. „V takových situacích je důležitá konkrétní blízkost,“ říká P. Bojko.
„Kněží také doprovázejí příbuzné padlých vojáků a navštěvují s nimi hřbitovy. A naslouchají příběhům o synovi, manželovi, bratrovi nebo otci. Jaký byl, proč se vrátil na Ukrajinu bojovat, i když vůbec nebyl vojákem. Z těchto příběhů se vynořují obrazy světlých, hrdinských postav. A my víme, že jejich oběť nebyla marná,“ říká P. Bojko.
Poznamenává, že navzdory válce Pán Bůh nepřestává volat lidi do své služby. Letos se ve Lvově do prvního ročníku přihlásilo 41 mladých mužů, loni jich bylo 30. „A nejsou to chlapci, kteří utíkají před vojenskou službou, nábor do semináře je velmi pečlivý,“ ujišťuje rektor. Přiznává, že i jeho svěřenci jsou poznamenáni válkou. „Mají záchvaty paniky. Bojí se o své blízké, kteří jsou na frontě. Válka změnila i učební plán semináře. Musí být připraveni tak, aby mohli sloužit lidem zraněným válkou.“
Profesoři a absolventi lvovského semináře jsou také vysíláni do frontových oblastí v okolí Charkova. Rozvážejí humanitární pomoc a doprovázejí dárce z jiných zemí. „Tyto návštěvy jsou pro místní obyvatelstvo velkou útěchou. Nejde jen o to, co s sebou přivezou, ale o samotný fakt, že jsou přítomni, že přijeli osobně, urazili 3 tis. km v jednom směru. To Ukrajincům ukazuje, že opravdu nejsou sami,“ říká rektor lvovského semináře. V rozhovoru pro vatikánská média požádal, abychom se nepřestávali modlit za Ukrajinu. „Velmi to potřebujeme, abychom vytrvali, abychom nepadli na kolena, abychom neztratili naději, že to jednou skončí,“ dodal řeckokatolický kněz.
Zdroj: Vatican News - polská sekce