„Mami, Pán Ježíš pil vodu smíchanou s octem?”, ptal se náš prvorozený s knihou v ruce. „Noo, asi jo. Však víš, na kříži mu vojáci podali houbu namočenou v octě.“ „No ale jako normálně, ještě zaživa.“ „Zaživa“, zazubila jsem se. „Myslíš, když vyrůstal v Nazaretě a potom, když chodil po Judsku a Galilei, kázal a dělal zázraky? No to asi ne, to dostal jen na kříži a spíš za trest, ne?“ „Ale tady to píšou, podívej.“ Zvědavě jsem nahlédla do kapitoly Ježíšův každodenní život v ‚malé‘ encyklopedii s názvem „Kdo je Ježíš" a četla.
„Co Ježíš jedl? Základní potravinou byl chléb, který byl součástí každého jídla. Obilniny (ječmen a pšenice) se používaly i při přípravě mnoha dalších pokrmů a pečiva. Maso se jedlo jen o svátcích, v sobotu a při zvláštních příležitostech, jakou byla například svatba.”
„Týýjo”, zavyli jsme s mladším synem současně. „To bychom mohli doma také zavést. Aspoň bychom si masa trochu víc vážili”, dodala jsem. Tak kde je ten ocet, čteme dál…
„Nejběžnější zeleninou byly fazole a čočka, cibule, dýně a pórek.” No, tak to bych jim teda vůbec nezáviděla, pomyslela jsem si, zatímco se mladší syn se jen potichu kysele šklebil. Luštěniny u nás moc nefrčí, ačkoliv jsou zdravé, já vím.
„Másla, mléka a medu byl dostatek a byla to především potrava pro děti.” „Jéé”, rozzářil se syn jako sluníčko. „Tak to bych si zas nechal líbit”, olizoval se mlsně a hladil si při tom bříško.
„A co se pilo? Hlavně voda, ale také kozí mléko a víno a občas i pivo. Víno se často ředilo vodou nebo se do něj na ovonění přidávalo koření. Lidé pracující na poli hasili žízeň vodou smíchanou s octem.” Starší syn se vítězoslavně zatvářil: „Vidíš, píšou to tu!”
„Hmm, vážně píšou. Zajímavé“.
Když jsem později knihou Kdo je Jěžíš sama listovala, zjistila jsem, že zajímavostí obsahuje mnohem víc. Samozřejmě, pro malé i větší znalce židovského prostředí a doby, ve které Ježíš žil, budou mnohá fakta z knihy známá věc. Historie izraelského národa, Gabrielovo zvěstování, Ježíšovo narození a konkrétní události z jeho veřejného působení jsou pro děti z věřících rodin také spíše opakováním. Některé kapitoly encyklopedie, které ovšem dávají nahlédnout do každodenního života lidí Ježíšovy doby a do mnoha aspektů židovského náboženství, se již čtou s očima (a leckdy i pusou) dokořán:
„Jak probíhala výchova dětí? Maria připravovala jídlo, uklízela, chodila ke studni pro vodu, pekla chleba, předla vlnu a tkala vlněné látky a starala se o Ježíšovu výchovu. Bezpochyby ho vzdělávala i v Písmu svatém. Jakmile se tehdy dítě naučilo mluvit, hned se s matkou učilo nazpaměť několik veršů Mojžíšova Zákona. Do školy děti nechodily, ale od pěti až do dvanácti či třinácti let chodily o šabatu do synagogy. Tam se učily číst v Zákoně, který už znaly nazpaměť. Ježíš se také učil psát, aby uměl napsat alespoň několik písmen. Děti psaly jednotlivá písmena na hliněné střepy, a to křídou nebo uhlem. Dobře psát uměli pouze zákoníci. …
Život podle starozákonních přikázání … Nejdůležitějším pravidlem bylo dodržování soboty. Sobota byl sváteční den plný radosti… byl to také den odpočinku…. Seznam obsahující 39 pravidel říká, co všechno se o sobotě nesmí dělat. Je zakázáno: 1. sít; 2. orat; 3. sklízet… 11. vařit; …21. udělat uzel; 22. rozvázat uzel; 23. ušít dva stehy;... 32. napsat dvě písmena; 33. smazat text kvůli napsání dvou písmen…”
Děti se dále například dozví nejen to, jak vypadaly silnice a cesty, po kterých Ježíš chodil, jaké nádobí používala jeho maminka Marie v kuchyni, co se tenkrát nosilo a jak probíhala hygiena. Ale třeba i fakt, že pejsky si lidé tehdy vůbec nehýčkali coby domácí mazlíčky a naopak pojem ‘pes’ se používal jako nadávka a označoval pohany. Nebo, že první týden po pohřbu blízké osoby se nesměly nosit boty (tehdy sandály), a nebylo mimo jiné dovoleno se mýt!
Jako správná encyklopedie je kniha Kdo je Ježíš bohatě doplněna názornými a povedenými ilustracemi a mapkami. Nechybí zvýrazněné zajímavosti uvedené vedle hlavního textu a označené bublinou se slovy “Víš, že…”. Definice některých pojmů je vyvedena odděleně v barevných rámečcích. Hlavní text je tak rozdělen pomocí těchto grafických prvků a nadpisů na drobné oddílky, které jsou stručné a čtivé. Podávají základní informace a jsou zároveň prošpikovány mnoha zajímavostmi.
Knížku vřele doporučuji třeba pro rodinné katechetické čtení v postní době nebo jako pestré obohacení hodin náboženství. Bude bavit jak děti prvního stupně, kterým je určena, tak i starší a dospělé čtenáře.
Knihu Kdo je Jěžíš - jeho život, doba a působení - malá encyklopedie je možné zakoupit také na e-shopu Cirkev.cz.