Svátek Panny Marie Sněžné a posvěcení římské baziliky Panny Marie

5. srpna slavíme svátek Panny Marie Sněžné a svátek posvěcení římské baziliky Panny Marie (Santa Maria Maggiore).

Bazilika Santa Maria Maggiore

Santa Maria Maggiore je největším římským kostelem zasvěceným Matce Boží. Je také uznávána jako nejstarší bazilika zasvěcená Panně Marii na Západě.

Bazilika byla postavena na příkaz papeže Sixta III. krátce po Efezském koncilu v roce 431. Na Efezském koncilu byla Panna Maria prohlášena za Matku Boží, což s sebou přineslo nekonečné diskuse o tom, zda jí toto postavení a titul skutečně náleží.

Základem prohlášení koncilu je, že Panna Maria je opravdu "Matkou Boží", protože je plnohodnotnou matkou Krista - druhá osoba Nejsvětější Trojice je jedna osoba se dvěma přirozenostmi, lidskou a božskou, obě spojené ve svatém lůně nazaretské dívky. Jinými slovy, není možné, aby Maria byla Matkou Krista a aby její mateřství bylo redukováno na lidskou přirozenost (jako by bylo možné být matkou pouze jejího lidství). 

Potvrzením Mariina božského mateřství koncilní otcové odsoudili nestoriánskou herezi (difyzitismus), která tvrdila, že v Kristu jsou dvě radikálně oddělené přirozenosti, a že Maria je pouze matkou Ježíše jakožto člověka. To se z dlouhodobého hlediska rovná tvrzení, že v Ježíši jsou "dvě osoby", a ne jedna. Jelikož je Maria matkou Krista v jeho jednotě a plnosti, je zcela oprávněné tvrdit, že je "Matkou Boží".

Papež František vždy před zahraniční cestou i po ní zavítá do baziliky, nechá u mariánského obrazu kytici květů a zastaví se na chvíli k modlitbě.

Panna Maria Sněžná

Původ úcty k Panně Marii Sněžné je spojen s ikonou Salus Populi Romani (Spása římského lidu), titulem, kterým křesťané v říši vzývali Matku Boží. Tento obraz se nachází právě v bazilice Santa Maria Maggiore.  

Podle staré tradice žil ve 4. století v Římě zbožný křesťanský manželský pár urozeného původu. Oba manželé měli hojné hmotné statky, ale jedno jim však chybělo: neměli děti. Celé roky se modlili, aby jim Pán požehnal synem, který by je miloval a zdědil jejich majetek, ale zdálo se, že Bůh je nechce vyslyšet. Nakonec se rozhodli, že za svého "dědice" označí Pannu Marii a své bohatství věnují na šíření jejího kultu. V reakci na to se jim jedné horké letní noci, 4. srpna, zjevila Matka Boží a vyjádřila přání, aby na hoře Esquiline, jednom ze sedmi římských pahorků, byla postavena bazilika. Znamením pro nalezení správného místa, řekla Panna Maria, bude místo, které je pokryto sněhem. To se zdálo být absurdní - vzhledem k typickým letním podmínkám na severní polokouli.

Mezitím se Panna Maria zjevila také papeži Liberiovi (352-366) a předala mu stejné poselství. A sníh byl znamením. Následujícího dne, 5. srpna, zatímco letní slunce rozpalovalo římskou půdu, celé město s úžasem spatřilo na kopci Esquiline plochu pokrytou sněhem. Manželé přišli na místo plní radosti, protože se vše stalo tak, jak Panna Maria předpověděla. 

Sníh pokryl plochu dostatečně velkou na to, aby se na ni vešla velká budova. Papež Liberius pak nařídil, aby byl vytyčen přesný obvod zasněžené plochy, než zmizí. Sám pak pomáhal s rozvržením a také s položením prvních kamenů budoucí baziliky. Manželé se papeži nabídli, že mu pomohou s financováním stavby.

O několik let později postavil papež Sixtus III (432-440) na místě předchozího kostela současnou baziliku. Tato bazilika je dnes známá jako Santa Maria Maggiore. V průběhu let byl kostel přestavován, restaurován, rozšiřován a upravován, avšak při respektování ducha, v němž manželé podle tradice darovali své jmění ke cti Panny Marie.

Dnes na památku tohoto slavného zázraku házejí věřící každé výročí při slavení eucharistie z klenby baziliky okvětní lístky bílých růží.

Zdroj: Aciprensa, španělská sekce