Liturgická památka Marie Magdalény bude podle římského kalendáře nově slavena jako svátek. Vyplývá to z dnes zveřejněného dekretu, který podepsal 3. června 2016 prefekt Kongregace pro bohoslužbu a svátosti kardinál Robert Sarah. O změnu požádal papež František.
Jak uvádí latinsky psaný dekret, datum nového svátku Marie Magdalény zůstane 22. července. Při liturgii se budou používat stejné texty, jako jsou nyní uvedené v misálu a v Liturgii hodin. Nově však přibyde samostatná preface, která byla zveřejněna v latinském jazyce (viz příloha). Biskupské konference mohou tento text přeložit, aby se po schválení Apoštolského stolce používal v národních jazycích.
Podle sekretáře Kongregace pro bohoslužbu a svátosti Artura Rochea souvisí změna s aktuálním církevním kontextem, který vyžaduje hlubší zamyšlení nad tématy důstojnosti ženy, nové evangelizace a velikosti tajemství Božího milosrdenství.
„Byl to Jan Pavel II., kdo věnoval velkou pozornost nejen důležitosti žen v poslání samotného Krista a církve, ale i zvláštní úloze Marie Magdalény, která jako první svědek viděla Vzkříšeného a jako první posel hlásala apoštolům Pánovo vzkříšení,“ píše Mons. Roche v komentáři k dekretu. Tato důležitost přetrvává i v současné církvi, která „chce přijímat, bez jakýchkoliv rozdílů, muže a ženy všech ras, národů a jazyků, aby jim hlásala dobrou zprávu evangelia Ježíše Krista, doprovázela je na jejich pozemské pouti a nabízela jim zázraky Boží spásy.“
Papež František rozhodl o povýšení památky na svátek v kontextu Svatého roku milosrdenství, aby poukázal „na důležitost této ženy, která projevila velkou lásku a byla Kristem tak milovaná,“ dodává Roche.
Podle Písma byla Marie Magdaléna ženou, ze které Ježíš „vyhnal sedm zlých duchů“. Doprovázela Krista na jeho cestách a následovala jej až ke kříži. V zahradě, v níž bylo uloženo Ježíšovo tělo, se s Pánem setkala po jeho vzkříšení. Západní tradice, zejména od Řehoře Velikého, často identifikovala Marii Magdalskou se sestrou Lazara a Marty z Betánie.
Komentář k dekretu také poukazuje na kontrast mezi Evou, ženou ze zahrady ráje, a Marií Magdalskou ze zahrady zmrtvýchvstání: první vnesla smrt do světa, v němž vládl život, druhá hlásala život od místa smrti (hrob). Výzva, s níž se Ježíš k Magdaléně obrátil po svém vzkříšení („Nedotýkej se mě“), je apelem na celou církev, aby nehledala lidské jistoty a pocty, nýbrž víru v živého a vzkříšeného Krista.
„Je správné, aby měla připomínka této ženy stejný stupeň slavení, jaký byl dán ve Všeobecném římském kalendáři apoštolům, a aby se zdůraznilo zvláštní poslání této ženy, která je příkladem a modelem pro každou ženu v církvi,“ uzavírá svůj komentář Mons. Roche.
(zdroj: Tiskové středisko Svatého stolce)