Katolický týdeník: Jubilant Jan Sokol

Zlatníkem, programátorem, pedagogem i filozofem stihl být v průběhu svého života Jan Sokol. V těchto dnech oslavuje své osmdesáté narozeniny.

Jako filozof se hodně věnujete problematice náboženství. Může filozofie pomoci člověku při jeho náboženském hledání? Jak a v čem?

Myslím, že může, nemůže ale náboženství nahradit, jak jsem si možná kdysi také myslel. Filozofie jako soustavné a racionální hledání smyslu má s náboženstvím něco společného, aspoň na první pohled. Jenže je tu také zásadní a hluboký rozdíl: filozofie vymýšlí a konstruuje, kdežto náboženství přijímá a děkuje. To je zvlášť zřetelné u zjevených náboženství, která se opírají o sdělení a inspiraci, jež nepochází ze mne, ale kterou dostávám a přijímám. Ale i u těch ostatních je tu v té či oné podobě představa „stvoření“, to jest světa a života jako zázračných darů, za něž lidé děkují a o něž prosí. Náboženský člověk – podobně jako pořádný filozof – také vidí, že život, láska, děti, zdraví nebo štěstí nejsou nic samozřejmého a že jsou stále ohrožené. Jenže platonský filozof nad tím jenom žasne, kdežto náboženský člověk děkuje a prosí. To je obrovský rozdíl, který mi ovšem pomohla objevit filozofie.

Jiní lidé tuhle pomoc možná nepotřebují a prostě věří a doufají, modlí se a obětují. Pro mě byla filozofie hodně důležitá, abych si uvědomil moderní zploštění náboženství na pouhou mravnost, anebo na druhé straně zvyk, obyčej, folklor. Z náboženského hlediska se může filozofie jevit jako pošetilá snaha vydobýt si smysl vlastními silami – poznat, pochopit, ovládnout. O tom je ta hezká legenda o svatém Augustinovi a chlapci, který mušlí přelévá moře do jamky na pláži. Jenže smysl je něco jako život nebo štěstí, dar, který přichází zvenčí. Jak říká francouzský filozof Alain: „odměna těch, kdo je nehledali“.

Jak dnes vzpomínáte na své působení v politice? Nelitujete nějakého svého rozhodnutí? Třeba kandidatury na prezidenta republiky?

Ne, toho opravdu nelituji, přinejmenším proto, že mohu prezidenty kritizovat. Přiznám se ale, že jsem si oddechl, když jsem nevyhrál. Zato lituji třeba toho, že mě v roce 1998 jako ministra školství nenapadlo zavést srovnávací část maturity jako dobrovolnou nabídku školám, která by nevyžadovala změnu zákona. Mohli jsme ji mít o deset let dřív a mohla být po mém soudu lepší, včetně dvojí úrovně matematiky.

Co byste doporučil křesťanovi, který se rozhodne vstoupit do politiky?

Nejdřív bych mu poděkoval a popřál hodně štěstí. Politika je – nebo aspoň může být – práce s člověkem a pro lidské společenství. Co by si člověk mohl přát lepšího? Někdo si ale představuje, že politik „má moc“, tj. že může nařídit a udělat, co uzná za vhodné. Jenže tak to není. Politik musí mluvit a přemlouvat, přesvědčovat ty druhé, protože sám nedokáže vůbec nic. Takže bych mu poradil, aby se do práce pustil naplno, ale aby si nedělal velké iluze. Měl by si sám slíbit, že toho nenechá při prvním zklamání a neúspěchu, a měl by se trochu kontrolovat, když bude mít úspěch. To jsou dvě úskalí politiky, Skylla a Charybda: že z ní člověk vypadne kvůli nějaké hlouposti, anebo že se jí bude držet jako klíště, protože se na ní stal závislým.

Více v rozhovoru, který lze nalézt na www.katyd.cz nebo v aktuálním vydání Katolického týdeníku, který je k mání elektronicky na www.katyd.cz/predplatne nebo v řadě kostelů.

Dále si lze v KT přečíst:

Papež se vydal uprchlíkům naproti

Na řecký ostrov Lesbos, který se z lákavé turistické destinace změnil na strastiplnou detenci uprchlíků, zamířil v doprovodu dvou pravoslavných patriarchů minulou sobotu papež František.

Za utečenci v Kurdistánu

Jak dopadá vleklá občanská válka v Iráku na tamní obyvatele a v jakých podmínkách žijí iráčtí křesťané? V uplynulém týdnu to zjišťovala reportérka KT Alena Scheinostová (nejen) v Erbílu, který je metropolí kurdské samosprávy.

František o rodině a manželství

Exhortace Amoris laetitia byla vyhlížena jako málokterý papežský dokument. Čtenářům KT ji přibližuje pastorální teolog Mons. Aleš Opatrný.

P. Marek Vácha: Co způsobil Černobyl?

Před třiceti lety otřásla světem zprávy o výbuchu jaderné elektrárny. Jaké škody na zdraví lidí i příroodě havárie způsobila?